Vila Real chce lepší ekostezku na někdejší trati Linha do Corgo

Uživatelé ve Vila Real žádají lepší povrch, návaznost a bezpečnost na někdejší trati Linha do Corgo, aby mohli využít její rovný úsek bez automobilové dopravy, aniž by se vytratila paměť na vlak.

Někdejší Linha do Corgo pro běh, chůzi i cyklistiku

Po bývalé trati Linha do Corgo už vlaky nejezdí, lidé ji však využívají dál. Brzy ráno i pozdě odpoledne sem míří ti, kteří si v samotném Vila Real hledají chvíli klidu. Někdo běhá, jiný jede na kole a další se prochází. Místo aut a semaforů tu zůstává jen cesta a tempo každého člověka.

Rui Gonçalves tudy běhá „přibližně třikrát týdně“. Obvykle vyráží z oblasti někdejší městské stanice a pokračuje na sever nebo na jih, kam mu to stav povrchu dovolí. Směrem k Régua jsou úseky, kde kameny a nerovnosti nutí běžce pečlivěji volit každý krok. „Od kampusu UTAD je to skoro zarostlé, na trail je to dobré,“ říká. Nežádá asfalt, ale „hladší“ povrch, který bude vyhovovat běžcům, aniž by trasa ztratila svůj charakter.

Tiago Fraguito zná stejnou cestu ze sedla kola. V místech, která dosud neprošla úpravou, je „terén nerovný“, což snižuje pohodlí cyklistů i běžců. Tam, kde už zásah proběhl, je rozdíl okamžitě znát. „Tady je to úžasné, výborné.“ Mírný sklon někdejší železnice umožňuje pohyb bez výrazného převýšení, což je v obci plné stoupání a klesání vzácné. „Ve Vila Real jsme privilegovaní,“ uznává.

Také Marina Tavares po staré trati běhá a vnímá, že sportovat sem chodí stále více lidí. Obnova bývalého železničního koridoru bude „přínosem“, zejména proto, že umožní trénink daleko od dopravy. Když se během přípravy na maraton dostávala na tratě dlouhé 25 nebo 30 kilometrů, vyrážela Marina s kolegyní po „trati“ ven z města směrem na Vila Pouca de Aguiar. Tréninky nebyly špatné, ale až tato cesta získá lepší podmínky, „bude to mnohem praktičtější“.

Budoucí ekostezka tak vstupuje do života těchto lidí ještě dříve, než se stane tématem oficiálních projevů. Není jen projektem propojujícím obce ani čarou zakreslenou na mapě. Je místem, kde se lze připravovat na maraton, kde může rodina chodit bez obav z aut a kde může cyklista jet kilometry, aniž by se musel dělit o prostor s městskou dopravou.

Přínosy ekostezky

Pro uživatele někdejšího koridoru znamená projekt především rovnější povrch, souvislou trasu, čistotu, značení a bezpečnost. Rui chce běhat, aniž by zakopával o kameny. Tiago chce na kole větší pohodlí. Marina potřebuje dlouhou a rovnou trasu. Nikdo z nich nežádá umělou dráhu. Chtějí jen, aby se po cestě dalo pokračovat.

Paměť železnice a návrat vlaku

Altino Cunha zde také běhá a zásah podporuje, zároveň však upozorňuje, že „jedna věc nevylučuje druhou“. Zlepšení ekostezky tedy může podpořit pohybové aktivity, avšak „nemělo by vymazat paměť železnice ani uzavřít debatu o návratu vlaku“.