Mukaab v Rijádu: obří krychle Saúdské Arábie se zpožďuje

V Rijádu měl vyrůst projekt, který zní spíše jako kulisa z hollywoodského filmu než jako skutečnost: krychle vysoká 400 metrů a široká 400 metrů, určená pro tisíce lidí a zamýšlená jako nová tvář království. Stavba tohoto kolosu se nyní zdržuje – a nejde jen o nákladné přerušení prací.

Co stojí za megaprojektem Mukaab

Mukaab je plánován jako středobod nové rijádské čtvrti „New Murabba“. Z této oblasti má vzniknout futuristické městské centrum se stadionem, muzeem, univerzitou, kiny, nákupními centry i rezidenčními čtvrtěmi – tedy město uvnitř města.

Ústředním prvkem čtvrti má být právě obří krychle. Budova má být tak rozlehlá, že by se do ní teoreticky vešlo dvacet Empire State Buildingů. V samotné stavbě i jejím okolí má až 400 000 lidí bydlet, pracovat, nakupovat a trávit volný čas.

„Mukaab nemá jen lámat rekordy, ale sloužit jako symbol nové, moderní Saúdské Arábie – mimo ropnou ekonomiku.“

Projekt je úzce navázán na strategii korunního prince Muhammada bin Salmána Vision 2030. Jejím cílem je snížit závislost Saúdské Arábie na ropě a představit zemi jako globální centrum turistiky, podnikání a zábavy – podobně jako Dubaj, jen ve větším a okázalejším měřítku.

Mukaab v Rijádu: pozastavení místo honby za rekordy

Podle několika zdrojů, na něž se odvolává agentura Reuters, byla realizace krychlové stavby prozatím zpomalena. Oficiálně se hovoří o pozastavení, nikoli o definitivním zrušení.

Aktuální stav lze shrnout následovně:

• Výkopové práce pro základy v Rijádu již byly dokončeny.
• Značná část navazujících stavebních prací stojí, případně pokračuje výrazně pomaleji.
• Původně zamýšlený termín dokončení kolem roku 2030 už není považován za reálný.
• Jako nový cíl se uvádí období kolem roku 2040, tedy zpoždění přibližně o jedno desetiletí.

Nejde tedy o úplné zastavení stavby. Projekt se prodlužuje, tempo klesá a mění se priority. U prestižního záměru, jenž byl původně prezentován jako důkaz neomezených možností, jde o zřetelný předěl.

Proč Saúdská Arábie omezuje svou vizi

Podstatou jsou finance a stanovení priorit. Saúdská Arábie podle zpráv vyčlenila přibližně 925 miliard dolarů na různé rozsáhlé projekty – od futuristických měst v pouštním státě po pobřežní turistické resorty.

Vláda nyní dává větší přednost záměrům, které mohou přinášet příjmy rychleji a spolehlivěji. Patří mezi ně například:

• infrastruktura a stavby pro světovou výstavu 2030,
• projekty spojené s mistrovstvím světa ve fotbale 2034,
• turistické a volnočasové destinace, například rozsáhlý komplex v Qiddiya.

„Vedení v Rijádu nově třídí své sny XXL: přednost mají projekty s předvídatelnými příjmy před čistě symbolickými stavbami.“

Roli hraje také skutečnost, že cena ropy zůstávala delší dobu pod očekáváním. Země je nadále silně závislá na „černém zlatě“ – přibližně 40 procent hrubého domácího produktu přímo souvisí s ropou. Tyto příjmy však nejsou neomezené a neumožňují realizovat každý futuristický plán bez důkladného propočtu.

Pouštní projekt The Line rovněž zpomaluje

Mukaab není jediným záměrem, který ztrácí tempo. Dopad se týká také projektu „The Line“ – plánovaného města v podobě úzkého, velmi hustě zastavěného pásu táhnoucího se pouští v délce přibližně 170 kilometrů. Má jít o zcela nově pojaté vertikální město s výškovými budovami seřazenými podél jedné linie.

Původní plány zněly zároveň jako science fiction i kyberpunkový román. Nyní lidé obeznámení s projektem uvádějí, že rozsah The Line má být výrazně zmenšen. O oficiálním ukončení se nemluví, zato se zmiňují drastické škrty.

Do popředí se tím dostává otázka, nakolik jsou četné projekty Vision 2030 skutečně proveditelné a co z nich nakonec zůstane, až budou dostatečně vyhodnoceny rozpočtové možnosti i politická rizika.

Spory uvnitř země: kontroverze kolem podoby Mukaabu

V Saúdské Arábii Mukaab nevyvolává diskusi pouze kvůli penězům, ale také kvůli své symbolice. Mnohým lidem v zemi obrovská krychle připomíná Kaabu v Mekce, ústřední svatyni islámu.

Tato podobnost ve formě vyvolala ostrou kritiku. Střetávají se zde náboženské pocity s politickou prezentací. Kritici se obávají, že gigantická komerčně využívaná krychle v Rijádu může zlehčovat nebo instrumentalizovat duchovní význam Kaaby.

„Pro mnoho věřících je citlivá už samotná představa, že obrovská ‚krychle pro volný čas‘ vizuálně připomíná nejvýznamnější svatyni islámu.“

Vláda sice zdůrazňuje čistě architektonický přístup, debata však ukazuje, že megalomanská architektura v Saúdské Arábii není jen otázkou betonu a miliardových částek. Záleží také na náboženské citlivosti a společenském přijetí.

Vision 2030: sen, riziko a střet s realitou

Muhammad bin Salmán prostřednictvím Vision 2030 prosazuje radikální proměnu země. Zahraniční investoři, turisté, mezinárodní sportovní akce i zábavní průmysl mají otevřít nové zdroje příjmů a změnit obraz Saúdské Arábie.

Tyto projekty XXL přitom nepředstavují pouze infrastrukturu. Mají potenciálním partnerům vyslat vzkaz: „Dokážeme velké věci, jsme moderní, chceme být součástí globálního dění.“ Tento přístup však přináší i rizika:

Nynější zpomalení Mukaabu ukazuje, že království naráží na své hranice – finanční, politické i společenské. Ne každý projekt, který působí přesvědčivě v prezentaci v PowerPointu, lze ve skutečnosti dokončit.

Co pozastavení stavby znamená pro region

Pro samotný Rijád zdržení znamená, že plánované nové městské centrum bude nabývat podoby pomaleji. Investoři budou čekat déle a obyvatelé zůstanou další roky v mezistavu mezi stavebními jámami a nedokončenými strukturami.

Pro celý region Perského zálivu jde o signál, že i tam, kde se zdá být peněz neomezeně, se začíná více počítat. Soutěž s Dubají, Abú Zabí a Katarem pokračuje, avšak éra zcela nespoutaných velkoprojektů se alespoň mírně zpomaluje.

Kdokoli region sleduje – ať už jako investor, architekt či politický pozorovatel – zde dostává názornou lekci: velké vize mohou mít značnou sílu, ale dříve nebo později musí obstát proti harmonogramům výstavby, rozpočtům a náladě veřejnosti.

Nakolik jsou města ze science fiction realistická?

Představa navrhovat celé městské čtvrti na rýsovacím prkně je lákavá. Krátké vzdálenosti, moderní infrastruktura a digitální řízení energie, dopravy i bezpečnosti slibují budoucnost bez chaosu. V praxi se však opakovaně objevují obdobné překážky:

• Obyvatelé se do nových čtvrtí stěhují pomaleji, než plánovači předpokládají.
• Technologické sliby lze naplnit jen zčásti a za vyšší náklady.
• Společenské a kulturní zvyklosti se nemění stejným tempem jako stavební plány.

V případě Mukaabu se přidává ještě další rozměr: budova, jejíž forma připomíná náboženský symbol, automaticky nese břemeno přesahující běžnou architektonickou kritiku. Pro každou vládu jde o citlivé téma, zvlášť v silně nábožensky orientovaném státě.

Zda se gigantická krychle nakonec nad Rijádem skutečně zvedne v plánovaném rozsahu, nebude záviset jen na finančních tabulkách. Rozhodne také to, do jaké míry je Saúdská Arábie ochotna vtěsnat své tradice, náboženství a mezinárodní sebeprezentaci do jediné monumentální stavby.